Po prodělání onemocnění COVID-19 může i při lehkém průběhu docházet k obtížím s dýcháním. Abychom jim předešli, nebo alespoň urychlili rekonvalescenci, sestavili odborníci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Olomouci sadu cviků, které by s tímto měli pomoci. Tyto cviky však nemají posílit svaly, nýbrž bránici, svaly dýchací a mají zajistit celkové prokrvení a zlepšení okysličení organismu. Kdy je vhodná doba s nimi začít, a jak je vlastně správně praktikovat?

Rizika a komplikace

Při horším průběhu onemocnění Covid-19 bývají plíce postiženy oboustranným zápalem neboli pneumonií. Tento stav se může ještě zkomplikovat otokem plic, který se na venek projevuje pocitem „dechové tísně“. Objevovat se mohou i potíže se srdcem (nejčastěji srdeční arytmie), a také sekundární záněty a infekce plic. Po prodělání nemoci pak u těchto pacientů mohou přetrvávat některé potíže, přičemž tento stav označujeme jako long-COVID nebo post-COVID syndrom. Jedná se především o:

přetrvávající suchý kašel
bolesti na hrudi,
dušnost,
ale i zprvu nesouvisející potíže jako jsou nevolnosti nebo deprese a úzkosti

Kdy začít s dechovou rehabilitací po Covidu?

To záleží na celkové kondici i na závažnosti průběhu onemocnění.

Pacienti bez příznaků nebo s velmi mírnými obtížemi mohou s dechovými cviky začít už týden po ukončení karantény, v případě lehkého pohybu klidně ihned.

Co se týče pacientů příznakových s lehčím průběhem bez nutnosti hospitalizace, doporučuje se začít s větší pohybovou aktivitou a dechovým cvičením nejdříve dva týdny po ukončení izolace.

Pokud si stav pacienta vyžaduje hospitalizaci, ale není tak závažný, aby bylo potřeba umístění na JIP, začíná se se cvičením až když jej doporučí lékař nebo fyzioterapeut. Rozhodně není vhodné provozovat intenzivní dechová cvičení bez konzultace s lékařem či bez kontroly stavu plic.

Ještě přísnější pravidla pak platí u nemocných, jejichž stav si vyžadovat hospitalizaci na jednotce intenzivní péče, případně i umístění na plicní ventilaci. V tomto případě je nutné vyšetření plic i srdce, a teprve po zhodnocení jejich stavu a doporučení lékaře lze začít s lehkým pohybem.

Jak cvičit plíce?

Jestliže máte po prodělání Covidu potíže s dechem, které jste nikdy předtím neměli – například dušnost, časté zadýchávání či pocit, že se nemůžete nadechnout, dodechnout – je vhodné tyto potíže konzultovat s lékařem. Ten na základě vyšetření doporučí, zda je vhodné dechová cvičení provozovat. S konkrétními cviky může pomoci fyzioterapeut. Zpravidla se však jedná o to, aby se posílil brániční sval a další dýchací svaly. Je důležité se naučit správně dýchat do břicha a správně pracovat s kapacitou plic. Jednotlivé cviky jsou založeny na hlubokém nádechu a výdechu s různě dlouhými pauzami. Obvykle jsou doprovázeny i fyzickým pohybem.

Tip: Pro pohodlné cvičení stačí jen tričko a tepláky (případně legíny). My osobně máme velmi dobré zkušenosti z legínami Nike nebo Adidas a tričky Nike.

Zapojte celé tělo

Pro správnou funkci plic je důležité mít silné dýchací svalstvo. Aby se kyslík, který při dechovém cvičení do plic přijímáme, dostal do celého těla, je nutné trochu „rozproudit krev“.

Dechová cvičení jsou proto doprovázena také cvičením fyzickým. Jedná se o velmi jednoduché a nenáročné cviky, obvykle s pomocí gymnastického míče nebo jen podložky.

Co se týče profesionálních sportovců nebo silového tréninku, neměli bychom začínat dříve, než po lékařské prohlídce a doporučení (v případě velmi lehkého průběhu postačí 14denní rekonvalescence). Nicméně čekat dlouho se také nevyplácí. Už po ukončení izolace by měl pacient chodit na krátké procházky na čerstvý vzduch, aby byly plíce „v pohybu“ a nedocházelo k jejich poškození a zbytečnému ochabnutí svalstva důležitého pro dýchání i správné držení těla.