Florbal patří mezi kolektivní sporty. Hraje se v hale, přičemž hráči využívají florbalové hole k umístění dutého děrovaného míčku do brány soupeře. V Česku je tento sport provozován poměrně krátkou dobu. Dostal se k nám díky výměnnému pobytu vysokoškolských studentů z Helsinek v roce 1984. Dnes je florbal již běžným sportem oblíbeným u dětí i dospělých. Jaká jsou základní pravidla této hry?

Hrací plocha

Hřiště na florbal má rozměry 40 x 20 metrů. Je ohraničeno půl metru vysokými mantinely, rohy jsou zaoblené. Na každé straně hřiště stojí jedna brána. Ta je 160 centimetrů široká, 115 centimetrů vysoká a 65 centimetrů hluboká ve spodní části.

Doba hry

V soutěžích pro dospělé sportovce je běžná doba hry 3x20 minut, přičemž mezi jednotlivými třetinami je vždy desetiminutová přestávka. U dětských a juniorských soutěží či různých přátelských utkání bývá délka jednotlivých třetin kratší, případně se hraje pouze na dva poločasy o 15 minutách. Možné je i prodloužení. To končí výstřelem gólu jednoho z týmů. Pokud ani v prodloužení nejsou hráči úspěšní, přichází na řadu ještě samostatné nájezdy.

Počet hráčů

Ve florbale proti sobě nastoupí dvě družstva. Každé družstvo rozmístěné ve svém poli čítá 6 hráčů – 2 jsou obránci, 3 útočníci a jeden brankář. Celé družstvo obvykle tvoří 10-15 hráčů, kteří se během zápasu střídají dle potřeby nebo po třetinách.

Výstroj

Výstroj hráče zahrnuje:

florbalovou hůl
sálovou obuv (při výběru sálovek bys měl zkontrolovat, jestli je pata dobře konstrukčně zpracovaná a pevná)
dutý florbalový míček bílé či krémové barvy
dres (u amatérů a rekreačních hráčů postačí kraťasy a tričko)
ochranné pomůcky a doplňky jako jsou nátepníky, potítka, čelenky, chrániče kloubů nebo ochranné brýle (ty nejsou povinné)
láhev na pití a sportovní taška

Výbava brankáře florbalu zahrnuje:

dres
brankářské kalhoty
chrániče (loketní, kolenní, holenní a u mužů suspenzor)
brankářské rukavice
brankářská vesta
maska pro brankáře

Situace ve hře

Vhazování – z každého týmu přistoupí jeden hráč ke středové čáře. Hráči stojí čelem k sobě, chodidly kolmo ke středové čáře. Hráči se navzájem nesmí dotýkat, a to ani čepelemi florbalek. Rozhodčí vhazuje míček po každém gólu, na začátku každé třetiny, při faulech a podobně.

Rozehrání – když míček skončí za mantinelem, rozehrává se. Přednost má ten tým, který nezapříčinil opuštění hřiště míčkem.

Volný úder – pokud se jeden z týmů proviní proti pravidlům, následuje volný úder. Úder se dává z místa spáchání daného přestupku proti pravidlům a začíná ho ten tým, který se neprovinil. Změna v umístění je pouze tehdy, byl-li přestupek spáchán za brankovištěm nebo ve vzdálenosti menší než 3,5 metrů od branky. Volný úder se hraje pouze na jeden dotek florbalové hole – hráč si tedy nesmí míček nijak posouvat a podobně, jinak je úder neplatný.

Trestné střílení – pokud jeden tým nedovoleně přeruší gólovou situaci týmu druhému (například posunutím branky, nevhodnou pozicí v brankovišti a podobně), je rozhodčími nařízeno trestné střílení. V tomto případě se na hřišti nachází pouze rozhodčí společně s útočníkem a brankářem soupeře.

Góly

S góly je to u florbalu stejné jako u dalších podobných kolektivních sportů. A právě proto se i zde hráči často přou, zda byl gól platný či nikoliv. Pravidla jasně říkají, že celý míček musí překročit brankovou čáru z přední strany, stejně jako u fotbalu. Důležité je, aby byl míček odehraný florbalovou holí, ne nohou nebo jiným neplatným způsobem.

Tresty

Tresty se udělují za různá provinění proti pravidlům. Nejčastěji mají délku dvou, pěti či deseti minut. Rozhodčí může udělit i červenou kartu, která platí do konce zápasu. Hráč musí svůj trest strávit na trestné lavici. Ukončení dvouminutového trestu je možné v případě, že neproviněný tým během této doby dá gól. Pokud je trestán brankář, odsedí si za něj trest některý z útočníků či obránců.

Florbal v Česku

Český florbal můžeme datovat do roku 1984, kdy ho u nás hráli pouze studenti po zkušenostech z výměnných pobytů ve Finsku. Český florbalový svaz vznikl až v roce 1992. V roce 1994 se už Česko zúčastnilo prvního mistrovství Evropy a v roce 1998 se dokonce v Česku konalo mistrovství světa ve florbale. Dnes je tento sport u nás natolik oblíbený, že se řadíme na třetí příčku v počtu hráčů florbalu.